Prodej spotřebního zboží bez návodu v češtině

Taky jste to zažili? Koupíte si výrobek a zjistíte, že tam není český návod. Někdy se dá najít na internetu, ale jste povinni se tím zabývat?

Zákon o ochraně spotřebitele ukládá povinnost prodávat výrobky s písemným návodem „jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání“. Takže těžko říci. Třeba kladivo si nejspíš koupíme jednou za život a návod k němu nehledáme. Zlaté české ručičky si poradí a hlavička leccos vyřeší. Dlouho na to stačil selský rozum, ale pak to upravil zákon o technických požadavcích na výrobky a zákon o obecné bezpečnosti.

Zákon o technických požadavcích na výrobky stanovuje zvláštní pravidla pro posuzování různých komodit zboží a taky podmínky pro uvedení na trh. Zákon o obecné bezpečnosti pravidla pro všechny výrobky a služby, které neměly jiné podmínky. Uložil další povinnosti všem osobám v obchodním řetězci a to tak, že musí vyrábět, dodávat, dovážet a prodávat jen bezpečné výrobky.

Bezpečný výrobek se posuzuje podle mnoha kritérií a důležitým je poskytnutí informací spotřebiteli, včetně návodu, a to v českém jazyce.

A když návod v českém jazyce nemáte, lze to reklamovat. Podle § 2161 odst. 1 písm. e) občanského zákoníku totiž prodávající odpovídá za to, že zboží při prodeji mj. „vyhovuje požadavkům právních předpisů“. Zboží, které nemá návod v českém jazyce (za předpokladu, že je návod pro užití nebo uvedení do provozu výrobku potřeba nebo byl dodán pouze v cizím jazyce) požadavkům právních předpisů nevyhovuje.

P.S.: Uvědomila jsem si, že to nelze uplatnit ve všech případech, třeba u softwaru, ale běžným spotřebním zbožím jsou elektrospotřebiče a tam je rozhodně namístě se bránit.

Zdroj: https://alicebaresova1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=788423

Zákon o ochraně spotřebitele v souvislostech - § 13

 § 13

Prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (dále jen „reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit.

Komentář:

Spotřebitel musí vědět jak dlouhá je lhůta pro uplatnění práva z vadného plnění (dříve záruční lhůta), kde může práva uplatnit a za jakých podmínek.

 

Délku lhůty i další podmínky pro uplatnění práva z vadného plnění upravují ustanovení občanského zákoníku. Pokud prodávající spotřebitele neinformuje, pak platí obecná úprava. Pozor je dobré si dát zejména v případě záruky kratší (další ustanovení zákona o ochraně spotřebitele ukládají povinnost vyznačit na dokladu případnou vadu - § 16 odst. 3) nebo v případě delší lhůty pro uplatnění práv z vadného plnění vydat písemné potvrzení o právech z vadného plnění (dříve „Záruční list“).

 

 

Práva z odpovědnosti za vadná plnění obecně upravuje zákon 89/2012 Sb. - občanský zákoník

§ 2161

Jakost při převzetí

(1) Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal,

a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,

b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,

c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,

d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a

e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.

(2) Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.

§ 2162

Připouští-li to povaha koupě, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby byly předvedeny její funkce.

§ 2163

U zuživatelné věci se vyznačí doba nejkratší trvanlivosti, popřípadě, u věci podléhající rychlé zkáze, doba, po kterou lze věc použít.

§ 2164

Má-li věc vadu, která nebrání užívat věc k určenému účelu, lze ji prodat jen za nižší cenu, než je obvyklá cena bezvadné věci. Prodávající kupujícího upozorní, že věc má vadu a o jakou vadu se jedná, není-li to zřejmé již z povahy prodeje.

Práva z vadného plnění

§ 2165

(1) Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.

(2) Je-li na prodávané věci, na jejím obalu, v návodu připojenému k věci nebo v reklamě v souladu s jinými právními předpisy uvedena doba, po kterou lze věc použít, použijí se ustanovení o záruce za jakost.

§ 2166

(1) Požádá-li o to kupující, potvrdí mu prodávající v písemné formě, v jakém rozsahu a po jakou dobu trvají jeho povinnosti v případě vadného plnění. Prodávající má povinnosti z vadného plnění nejméně v takovém rozsahu, v jakém trvají povinnosti z vadného plnění výrobce. V potvrzení uvede i své jméno, sídlo a identifikující údaj, popřípadě i další údaje potřebné ke zjištění jeho totožnosti.

(2) Je-li to potřebné, vysvětlí prodávající v potvrzení srozumitelným způsobem obsah, rozsah, podmínky a dobu trvání své odpovědnosti i způsob, jakým lze uplatnit práva z ní plynoucí. V potvrzení prodávající zároveň uvede, že další práva kupujícího, která se ke koupi věci vážou, nejsou dotčena. Nesplnění těchto povinností není na újmu platnosti potvrzení.

(3) Nebrání-li tomu povaha věci, lze potvrzení podle odstavce 1 nahradit dokladem o zakoupení věci obsahujícím uvedené údaje.

§ 2167

Ustanovení § 2165 se nepoužije

a) u věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána,

b) na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním,

c) u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím, nebo

d) vyplývá-li to z povahy věci.

§ 2168

Ujednají-li prodávající a kupující zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání. To neplatí, pokud strany zkrátily tuto dobu na polovinu zákonné doby při koupi již použitého spotřebního zboží; ujednaly-li si zkrácení větší, platí za ujednanou polovina zákonné doby.

§ 2169

(1) Nemá-li věc vlastnosti stanovené v § 2161, může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.

(2) Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.

(3) Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.

§ 2170

Právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, anebo pokud kupující vadu sám způsobil.

§ 2171

Má-li věc vadu, z níž je prodávající zavázán, a jedná-li se o věc prodávanou za nižší cenu nebo o věc použitou, má kupující místo práva na výměnu věci právo na přiměřenou slevu.

§ 2172

Práva z vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého věc byla koupena. Je-li však v potvrzení podle § 2166 uvedena jiná osoba určená k opravě, která je v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, uplatní kupující právo na opravu u toho, kdo je určen k provedení opravy. Osoba takto určená k opravě provede opravu ve lhůtě dohodnuté mezi prodávajícím a kupujícím při koupi věci.

§ 2173

Uplatní-li kupující právo z vadného plnění, potvrdí mu druhá strana v písemné formě, kdy právo uplatnil, jakož i provedení opravy a dobu jejího trvání.

§ 2174

Ujednají-li strany ještě předtím, než kupující může uplatnit právo z vady věci, že se jeho práva omezí nebo že zanikají, nepřihlíží se k tomu.

Trable s problémovým e-shopem

Tak jsme zase uspěli v boji s problémovým internetovým obchodem.

Obrátila se na nás zákaznice, která si objednala zboží a s jeho kvalitou nebyla spokojená. Prozkoumali jsme adresu e-shopu, kde si objednala zásilku a pro začátek jsme ji nepotěšili. Z našeho pohledu byl obchod problematický, protože kontrolou údajů dohledatelných ve veřejných rejstřících, o které jsme informovali již dříve, jsme zjistili, že prodávajícím není obchod, který zboží nabízel a tváří se tak, ale nebylo to tak.

Kde byl zádrhel?

Podrobnějším prozkoumáním obchodních podmínek, na které si málokdo najde čas před uzavřením smlouvy, bylo zjevné, že dodavatelem zboží je zahraniční obchod, nikoli společnost, která stránky provozovala. Ta byla pouze zprostředkovatelem, nechala si posílat od zákazníků peníze a pak objednala zboží u zahraničního obchodu přímo jménem zákazníka, takže smluvní vztah byl uzavřen se zahraničním subjektem, nikoli s tuzemským prodejcem. Zákazník tedy neměl zaručena práva v souvislosti s uzavřením smlouvy (například vrácení peněz při odstoupení ve lhůtě 14 dnů nebo práva z vadného plnění).

Přestože jsme odhalili chyby, poradili jsme paní, aby postupovala podle zákona. V jejím případě se naštěstí jednalo o prodejce z EU, takže doporučenou zásilkou v zákonné lhůtě odstoupila od smlouvy.

Čas plynul bez odezvy, tak jsme vyzkoušeli další pokus. Na stránkách byly uvedené klamavé pokyny pro uplatnění reklamace, ale my jsme postup zkusili a poslali přesně podle pokynů požadované údaje i důvody. Bohužel pokaždé přišla automatická odpověď se stejným textem, z níž bylo patrné, že písemnost nikdo nečetl.

V rámci řešení problému jsme zkusili i podání u dozorového orgánu (ČOI), bohužel přišla odpověď, z níž bylo znát, že podání nikdo nestudoval. Inu …. asi měla vliv i doba covidu.

Už se zdálo, že je všechno ztraceno, ale nakonec vše dobře dopadlo. Smír se vyřešil i bez přispění intervence veřejných institucí a uplatnění práva se přece jenom nakonec vyplatilo.

Při nákupu přes e-shop doporučujeme vždy prostudovat údaje, které pomohou odhalit, kdo zboží dodává a zda jsou zaručena práva s tím spojená. Vyplatí se přečíst si obchodní podmínky, minimálně údaje o prodávajícím, ověřit si identifikační číslo v rejstříku ARES, zda je opravdu správné a největší obezřetnost se vyplatí při platbě předem.

Pokud již smlouvu uzavřete a následně obdržíte zboží, s jehož kvalitou nejste spokojeni, uplatněte právo, které vznikne při nákupu na dálku, a to zejména odstoupení od smlouvy do 14 dnů od koupi (§ 1829 a následující zákona č. 89/2012 Sb.), případně uplatnit práva z vadného plnění. Vyzkoušejte všechny možnosti, hlavní je to nevzdat bez boje.

Provozujete kadeřnictví, pedikúru, manikúru, kosmetiku, masáže? Pak byste měli splňovat základní předpoklady

Za činnosti epidemiologicky závažné se považují, mimo jiné, též provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže. Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech do kontaktu s tělem spotřebitele musí mít zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Zdravotní průkaz vydává lékař a provozovatel by ho měl mít u sebe a na vyzvání jej musí předložit orgánu ochrany veřejného zdraví.

Při činnosti by mě provozovatel uplatňovat a dodržovat zásady provozní a osobní hygieny. To znamená zejména zajistit uplatňování zásad a dbát, aby nedošlo k ohrožení spotřebitele, poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním.

Podmínky provozování činností epidemiologicky závažných

Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je povinna dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním předpisem, jakož i zásady osobní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,  zajistit uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní hygieny podle § 20 písm. d) zaměstnanci a spolupracujícími rodinnými příslušníky a zajistit, aby výkonem činností epidemiologicky závažných nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním.

K výkonu činností epidemiologicky závažných je osoba, která je provozuje, povinna používat jen vodu pitnou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak nebo druh činnosti nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Kosmetické přípravky používané k výkonu činností epidemiologicky závažných musí odpovídat požadavkům upraveným přímo použitelným předpisem Evropské unie (musí být bezpečné a nesmí překročit dobu spotřeby).

Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby, solárium a činnost, při níž je porušována integrita kůže, je povinna zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby a vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce a sterilizace, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele, způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny.

Provozní řád a jeho změny předloží provozovatel před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Schválený provozní řád vyvěsí při zahájení činnosti v provozovně. Provozní řád je povinen změnit vždy při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných.

Kromě podmínek stanovených zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, … jsou další povinnosti uložené předpisy na ochranu spotřebitele. Významný je zejména zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v pozdějším znění, který stanovuje některé další povinnosti, například:

-       vyvarovat se nekalých praktik - obchodní praktika je nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Je-li obchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů, posuzuje se podle průměrného člena této skupiny. Jako příklad lze uvést třeba nabídku péče nebo výrobku, které by měly mít efekt, jaký ve skutečnosti nemají a spotřebitel se na základě nepravdivého tvrzení rozhodne pro tuto službu nebo výrobek (lepší je nic nepřehánět)

-       poskytovat služby s odbornou péčí (to znamená celý soubor věcí, samozřejmě dodržování hygienických zásad, ale i využití správných technik za účelem odborného provedení služby, upozornit spotřebitele na případná rizika a probrat s ním předpokládaný výsledek i s ohledem na jeho očekávání a požadavky

-       podat informace o kosmetice a prostředcích, které budou užity, případně zjistit, zda jejich užití nebrání nějaké omezení (například alergie)

-       na žádost sdělit informace o výrobcích, které při poskytování služby užíváte

-       před poskytnutím služby je rovněž nutné určit cenu i s ohledem na to, aby nevznikly následně zbytečné spory

Spotřebitel by měl být informován, kde lze případné spory uplatnit a že jsou subjekty určené k mimosoudnímu řešení sporů. Tuto informaci je vhodné mu poskytnout někde na místě, které je snadno přístupné.

Provozujete-li zároveň prodej služeb před internet, i formou voucheru nebo stránky s nabídkou, kterou lze uzavřít smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, pak byste měli splňovat podmínky, jako běžné e-shopy (prodej distančním způsobem upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).

Nevíte si s něčím rady? Napište nám.

Postup pro zřízení nové provozovny najdete zde

Snížení hodnoty zboží - nákup v e-shopu

Nákup na internetu má rizika, která spotřebitel nemůže odhadnout, ani kdyby se snažil sebevíc. Rizikových situací je tam víc. Už samotný výběr, kdy jsme odkázáni na to, jaké informace a obrázky nám prodávající poskytne. Někdy nám tam napíše nesmysly a skutečnost vůbec neodpovídá realitě. Tohle ale můžeme ovlivnit tím, že se podíváme i u konkurence a vyhodnotíme, jestli je všechno věrohodné.

Nakupovat u obchodníka, který neposkytne kontakty a nekomunikuje, to snad může jenom blázen. Jsou ale i tací, co si rádi zvedají adrenalin za každou cenu a využijí služeb různých PO boxů, s nimiž si pinkají balíky sem a tam a rozčilují se, jak zase naletěli. Sháněním prodávajícího, který sídlí bůhvíkde, se může prodražit víc než samotný nákup.

Dejme tomu, že jsme si nakonec vybrali a zdá se nám to dobré, těšíme se, že máme dobrou cenu a objednáme si zboží, abychom si ho vizuálně prohlédli a vyzkoušeli. Kdyby bylo nejhůř, máme přece ještě 14 denní lhůtu na vyzkoušení, ne? Když nebude sedět nebo se nám nebude líbit, uhradíme poštovné a částka se nám vrátí. V ideálních a vyzkoušených obchodech to tak bez problémů funguje, spokojenost je na obou stranách, náklady za pohodlí jsou přiměřené. Jenže se mohou najít filutové, co na našem právu chtějí vydělat.

Představte si, že si zakoupíte třeba mobilní telefon. Vydáte pár tisíc za vysněný kousek a přijde vám zboží jiné kvality. Nefunguje a nemá český software. Jste zklamaní, chcete napravit nedostatek, proto kontaktujete obchod, kde vám poradí, ať využijete svého práva odstoupení od smlouvy, že si za to naúčtují náklady za snížení hodnoty zboží, protože jste telefon poškrábali. Naúčtují částku přes 1000,- Kč a to vše, aniž by ten telefon viděli. Takové chování je vrcholně sprosté. Zákon sice připouští odpovědnost spotřebitele za snížení hodnoty zboží, ale určit hodnotu snížení, aniž by podnikatel věděl, zda bylo vůbec zboží vybaleno, to mi zavání nekalým jednáním.

V mém konkrétním případě jsme vymysleli jiné řešení, výrobek byl vadný, tak to šlo, ostatním ale radím raději si připlatit na dražší zboží pár stovek a nakoupit v solidním obchodě. On totiž ten „můj“ případ nebyl první ani poslední.

Používání měřidel v obchodním styku

Kde je uvedená povinnost prodávajících používat při prodeji ověřená měřidla?

Povinnost používat v obchodním styku stanovená (ověřená) měřidla je upravena v ust. § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a platném znění.

Povinnost souvisí s dalšími ve stejném předpise, zejména povinností prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství a tyto správně účtovat, umožnit na žádost spotřebitele ověřit správnost těchto údajů (tzn. převážit, přeměřit, zkontrolovat množství, resp. poskytnout k ověření stanovené měřidlo). Kontrola těchto povinností spočívá v dokazování, zda prodávající disponuje měřidlem, kterým je možno požadované množství ověřit a porušení této povinnosti je pod sankcí.

Oblast metrologie je dále podrobněji upravena zákonem 505/1990 Sb., o metrologii, v platném znění, kde jsou uvedené typy měřidel a povinnosti související s jejich používáním. Jedná se o ověřování stanovených měřidel, používání pracovních měřidel, která ověřování nepodléhají a další oblasti s tím související).

U běžně používaných měřidel v obchodním styku se jedná například o váhy, které se ověřují pravidelně (zpravidla ověření platí v roce jeho provedení a následující dva roky), duté míry se měří nádobami označenými kalibračními značkami, měřidla na délkové míry podléhají ověření konkrétně podle typu měřidla. Více informací, případně kontakty zde.  

Prodej tabákových výrobků

V trafice nedaleko mého bydliště nabízí v akci 2 krabičky cigaret s dárkem, v tomto případě se jedná o plechovku piva. Akce je časově omezená, dárek je zdarma, prodávající účtuje pouze cigarety. Je to v pořádku?

Problematiku prodeje tabákových výrobků upravuje několik předpisů, z nich minimálně dva se podrobněji zabývají otázkou prodeje cigaret (pomineme-li reklamu na tabákové výrobky).

Zákon  č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, se zabývá zejména dostupností tabákových výrobků a upravuje omezení prodeje osobám mladším 18 let i místa, kde se mohou či nemohou tabákové výrobky nabízet a podmínky s prodejem související.

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění, pak upravuje zejména oblast daní a označování tabákových výrobků nálepkami a cenou. Omezení související s prodejem cigaret jsou upravena zejména ve vztahu k účtování ceny cigaret a regulace cen.

Nabídku cigaret s dárky konkrétně zmiňuje ust. § 110 zákona takto: 

Zákaz prodeje za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele

(1) Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Prodejce nesmí při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytnout žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele včetně slevy poskytované na základě odbytu.

(3) Pokud je k cigaretám přidán nebo přibalen jiný předmět, nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli celková cena odlišná od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce. Prodej cigaret nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.

Z vašeho dotazu je zjevné, že dárek přidávaný v akci cenu cigaret neovlivňuje, z toho vyplývá, že se nejedná o případ zmiňovaného ustanovení. Uvedené předpisy zmiňovaný způsob nabídky cigaret neřeší, jelikož předmět je přidáván zdarma a prodej cigaret se na něj neváže.