Vrácení zboží zakoupeného přes internet

Chci se zeptat, jestli je správný postup prodávajícího, který mi při vrácení zboží nevrátil částku za poštovné a navíc mi odečetl 40 Kč za snížení hodnoty zboží.

 Vaši záležitost upravuje ust. § 1832 a následně § 1833 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:

 § 1832

(1) Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem.Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžení prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady. 

(2) Jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatel nabízí, vrátí podnikatel spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží.

(3) Podnikatel uhradí spotřebiteli náklady spojené s vrácením zboží, jestliže neupozornil spotřebitele o povinnosti nést tyto náklady v souladu s ustanovením § 1820 odst. 1 písm. g).

(4) Odstoupí-li spotřebitel od kupní smlouvy, podnikatel není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebiteli dříve, než mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že zboží podnikateli odeslal.

Nevyžádané zboží

Jak se mám zachovat, když mi prodávající zašle zboží, které jsem si neobjednal? Plynou pro mne nějaké závazky?

Podle přílohy druhé zákona o ochraně spotřebitele je jednání, kdy prodejce opakovaně činí spotřebiteli nevyžádané nabídky, osobně navštěvuje spotřebitele přes jeho nesouhlas nebo požaduje na spotřebiteli okamžitou platbu za výrobky nebo služby, které mu dodal, ačkoli si je neobjednal nebo požaduje jejich vrácení či uschovávání, považováno za agresivní obchodní praktiku a tyto jsou podle ust. § 4 odst. 3 zákona zakázány.

Situaci upravuje § 1838 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kde je uvedeno:

Dodal-li podnikatel něco spotřebiteli a ujal-li se spotřebitel držby, hledí se na spotřebitele jako na poctivého držitele. Spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět.

Pro spotřebitele tedy platí následující: podobné jednání si nemusí nechat líbit, je dobré vyjádřit nesouhlas, aby nebylo pochybností o tom, že s jednáním nesouhlasí, nemusí nevyžádané výrobky vracet ani platit a v případě potřeby se může obrátit na kompetentní úřady. Právě z důvodu této možnosti je vhodné mít důkaz o vyjádřeném nesouhlasu (například v podobě dodejky nebo potvrzení o převzetí e-mailu), aby bylo prokazatelné, že k nekalé obchodní praktice či zneužívání údajů opravdu dochází soustavně.

Účtování nákladů při platbě kartou

Chtěla bych se zeptat, zda může obchodník účtovat poplatek za placení platební kartou?

Tuto situaci upravuje § 3 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění takto:

Prodávající nesmí po spotřebiteli v souvislosti s použitým způsobem placení požadovat poplatek převyšující náklady, které prodávajícímu v souvislosti s tímto způsobem placení vznikají.

Takové náklady mohou vzniknout například při platbě kartou nebo dárkovým šekem. Prodávající smí požadovat příplatek, ale tento nesmí převyšovat částku, kterou prodávající platí jiné osobě. Prodávající musí informovat zákazníka o tomto příplatku předem.